Sebevražda: Jak poznat, že je někdo v ohrožení?

Myšlenky na sebevraždu jsou závažným problémem, který postihuje lidi všech věkových kategorií a společenských vrstev. Je důležité si uvědomit, že sebevražda není projevem slabosti nebo zbabělosti, ale často výsledkem hluboké duševní bolesti a pocitu bezvýchodnosti. Pokud máte obavy o někoho blízkého, je klíčové vědět, na jaké varovné signály si dát pozor. Včasná pomoc může zachránit život.

Audioverze vytvořená na základě tohoto článku pomocí nástroje NotebookLM.

Žádná jednotlivá známka neznamená jistotu, ale kombinace několika z nich by měla být brána vážně.

Dávejme pozor na časté slovní projevy

🔸 V podobě přímých zmínek o sebevraždě „Chci umřít,“ „Už to nemá cenu,“ „Lepší by bylo, kdybych tu nebyl/a.“
🔸 Nepřímé narážky na smrt nebo umírání v podobě vět „Brzy už mě nebudete muset snášet,“ „Už mě nic nebaví,“ „Nemá smysl se o nic snažit.“
🔸 Vyjadřování pocitu bezvýchodnosti a beznaděje: „Nevidím žádné východisko,“ „Už se nic nezlepší,“ „Nemá smysl žít dál.“
🔸 Zvýšený důraz na méněcennost: „Jsem k ničemu,“ „Všem jenom překážím,“ „Nikdo by mě neměl rád.“
🔸 Rozhovory o srovnávání si účtů a zařizování posledních věcí: Dávání pryč cenností, sepisování závěti, loučení se s lidmi.

Dávejme pozor na změny v chování

🔸 V podobě stažení se ze sociálního života jako je omezování kontaktů s přáteli a rodinou, vyhýbání se dříve oblíbeným aktivitám.
🔸 Náhlé a extrémní výkyvy nálad, podrážděnost, úzkost, apatie, déle trvající smutek až depresivita.
🔸 Změny ve spánku a stravování jako je nespavost nebo naopak nadměrná spavost, ztráta chuti k jídlu nebo přejídání se.
🔸 Zanedbávání osobní hygieny, která spočívá v tom, že se člověk přestává se o sebe starat, zanedbává vzhled.
🔸 Zvýšené rizikové chování v podobě zvýšené konzumace alkoholu nebo drog, nebezpečné jízdy, riskantních aktivit.
🔸 Zájem o témata související se smrtí a sebevraždou jako je vyhledávání informací na internetu, čtení knih s touto tematikou.
🔸 Náhlé zlepšení nálady po dlouhém období deprese. Může to být znepokojivý signál, že člověk se rozhodl pro sebevraždu a cítí úlevu, že „už to brzy skončí“.

Co dělat, když máme obavy?

🔸 Nebojme se zeptat přímo „Přemýšlíš o tom, že bys život ukončil?“ Přímá otázka nezpůsobí, že by člověk o sebevraždě začal uvažovat, naopak mu může ulevit, že o tom může s někým mluvit.
🔸 Naslouchejme bez odsuzování. Dejme člověku prostor, aby se vyjádřil, aniž bychom ho kritizovali nebo bagatelizovali jeho pocity.
🔸 Berme jeho pocity vážně. Nesnažme se ho rozveselit frázemi typu „To bude dobré“ nebo „Tolik lidí má horší problémy.“
🔸 Ujišťujme ho, že není sám. Dejme mu najevo, že nám na něm záleží a že jsme tu pro něj.
🔸 Nabídněme pomoc a podporu. Pomozme mu vyhledat odbornou pomoc (psycholog, psychiatr, krizová linka).
🔸 Nikdy neslibujme mlčenlivost ohledně sebevražedných myšlenek. Je důležité informovat někoho, kdo může pomoci.
🔸 Zůstaňme s ním, dokud nebude v bezpečí. Pokud se obáváme o jeho bezprostřední bezpečnost, kontaktujme krizovou linku nebo přímo RZS.

Důležité kontakty v České republice

🔸 Linka první psychické pomoci: 116 123 (nonstop a zdarma)
🔸 Adresář krizových linek
🔸 WWW stránky Nepanikařte

Pamatujte, že i malá pomoc může mít obrovský význam. Pokud máte obavy o někoho blízkého, neváhejte a jednejte. Můžete mu zachránit život.

Pokud sami prožíváte těžké období a máte myšlenky na sebevraždu, prosím, neváhejte a vyhledejte pomoc. Nejste sami a existuje mnoho lidí, kteří vám chtějí pomoci.