Sebevražda: Jak poznat, že je někdo v ohrožení?

Myšlenky na sebevraždu jsou závažným problémem, který postihuje lidi všech věkových kategorií a společenských vrstev. Je důležité si uvědomit, že sebevražda není projevem slabosti nebo zbabělosti, ale často výsledkem hluboké duševní bolesti a pocitu bezvýchodnosti. Pokud máte obavy o někoho blízkého, je klíčové vědět, na jaké varovné signály si dát pozor. Včasná pomoc může zachránit život.

Žádná jednotlivá známka neznamená jistotu, ale kombinace několika z nich by měla být brána vážně.

Dávejme pozor na časté slovní projevy

🔸 V podobě přímých zmínek o sebevraždě „Chci umřít,“ „Už to nemá cenu,“ „Lepší by bylo, kdybych tu nebyl/a.“
🔸 Nepřímé narážky na smrt nebo umírání v podobě vět „Brzy už mě nebudete muset snášet,“ „Už mě nic nebaví,“ „Nemá smysl se o nic snažit.“
🔸 Vyjadřování pocitu bezvýchodnosti a beznaděje: „Nevidím žádné východisko,“ „Už se nic nezlepší,“ „Nemá smysl žít dál.“
🔸 Zvýšený důraz na méněcennost: „Jsem k ničemu,“ „Všem jenom překážím,“ „Nikdo by mě neměl rád.“
🔸 Rozhovory o srovnávání si účtů a zařizování posledních věcí: Dávání pryč cenností, sepisování závěti, loučení se s lidmi.

Dávejme pozor na změny v chování

🔸 V podobě stažení se ze sociálního života jako je omezování kontaktů s přáteli a rodinou, vyhýbání se dříve oblíbeným aktivitám.
🔸 Náhlé a extrémní výkyvy nálad, podrážděnost, úzkost, apatie, déle trvající smutek až depresivita.
🔸 Změny ve spánku a stravování jako je nespavost nebo naopak nadměrná spavost, ztráta chuti k jídlu nebo přejídání se.
🔸 Zanedbávání osobní hygieny, která spočívá v tom, že se člověk přestává se o sebe starat, zanedbává vzhled.
🔸 Zvýšené rizikové chování v podobě zvýšené konzumace alkoholu nebo drog, nebezpečné jízdy, riskantních aktivit.
🔸 Zájem o témata související se smrtí a sebevraždou jako je vyhledávání informací na internetu, čtení knih s touto tematikou.
🔸 Náhlé zlepšení nálady po dlouhém období deprese. Může to být znepokojivý signál, že člověk se rozhodl pro sebevraždu a cítí úlevu, že „už to brzy skončí“.

Co dělat, když máme obavy?

🔸 Nebojme se zeptat přímo „Přemýšlíš o tom, že bys život ukončil?“ Přímá otázka nezpůsobí, že by člověk o sebevraždě začal uvažovat, naopak mu může ulevit, že o tom může s někým mluvit.
🔸 Naslouchejme bez odsuzování. Dejme člověku prostor, aby se vyjádřil, aniž bychom ho kritizovali nebo bagatelizovali jeho pocity.
🔸 Berme jeho pocity vážně. Nesnažme se ho rozveselit frázemi typu „To bude dobré“ nebo „Tolik lidí má horší problémy.“
🔸 Ujišťujme ho, že není sám. Dejme mu najevo, že nám na něm záleží a že jsme tu pro něj.
🔸 Nabídněme pomoc a podporu. Pomozme mu vyhledat odbornou pomoc (psycholog, psychiatr, krizová linka).
🔸 Nikdy neslibujme mlčenlivost ohledně sebevražedných myšlenek. Je důležité informovat někoho, kdo může pomoci.
🔸 Zůstaňme s ním, dokud nebude v bezpečí. Pokud se obáváme o jeho bezprostřední bezpečnost, kontaktujme krizovou linku nebo přímo RZS.

Důležité kontakty v České republice

🔸 Linka první psychické pomoci: 116 123 (nonstop a zdarma)
🔸 Adresář krizových linek
🔸 WWW stránky Nepanikařte

Pamatujte, že i malá pomoc může mít obrovský význam. Pokud máte obavy o někoho blízkého, neváhejte a jednejte. Můžete mu zachránit život.

Pokud sami prožíváte těžké období a máte myšlenky na sebevraždu, prosím, neváhejte a vyhledejte pomoc. Nejste sami a existuje mnoho lidí, kteří vám chtějí pomoci.