1. Vymezení pojmu

Strachu z uzavřených prostor se odborně říká klaustrofobie. Nejedná se pouze o uzavřené prostory, ale i o omezené prostory. Lidem, kteří takový strach prožívají se říká klaustrofobici. Kritickými místy jsou především výtahy, letadla, vlaky, jeskyně, tunely, ale i třeba vyšetření magnetickou rezonancí. 

2. Jak se strach z uzavřených prostor projevuje

Tento strach se může projevovat pouhými pocity nejistoty, ale také třeba silnými záchvaty paniky. Člověk má pocit, že je uvězněn, že se mu může něco stát, nemůže uniknout, obává se o svůj život, cítí pocit ohrožení. Dotyčný se snaží za každou cenu dostat pryč, často nedokáže jasně uvažovat a při silném ataku se může chovat agresivně.

Při tom člověk prožívá příznaky vlastní každému strachu. Jedná se o třes rukou, nohou, někdo má přiškrcený hlas. Mohou se střídat teplotní tělesné změny, zima a horko. Někdo prožívá pocit dušení, má mělké dýchání, nemůže se pořádně nadechnout. Jiný prožívá tlak na hrudi, bušení srdce, nebo pocit slabosti, kdy je na omdlení, motá se a bolí hlava.

3. Léčba strachu z uzavřených prostor

Léčba strachu z uzavřených prostor často probíhá jako kombinace farmakoterapie a psychoterapie. Farmakoterapie probíhá pomocí antidepresiv, které mají za úkol omezit úzkost a tělesné příznaky, ale neodstraňují vyhýbavé chování. Právě zde nastupuje psychoterapie, která řízeným přístupem klienta postupně vystavuje obávané situaci. Klient ve spolupráci s terapeutem zjišťuje, že tímto strachem dokáže projít, protože každý strach, úzkost nemůže růst do nekonečna, má své dno. Pro tento krok je potřeba klienta dostatečně připravit a vybavit oporami, o které se může kdykoliv opřít. Více se lze dočíst v článku Zavaleni strachem a úzkostí.